Insights
Co jsme se naučili. Bez marketingu.
Texty Jana Waltera o softwaru, AI a vztahu s klienty. Vznikají z příspěvků na LinkedIn a z našich interních debat.
Generování kódu není softwarové inženýrství.
Kód je deterministický. Zadání ne.
Počítač vykoná kód přesně. Lidé málokdy vědí, co přesně chtějí, a když vědí, neumějí to přesně formulovat. AI dnes napíše kód podle specifikace bezchybně. Nepozná ale, že specifikace nedává byznysový smysl. Překlad neuspořádané lidské reality do deterministické struktury zůstává tou skutečnou prací. A ta se generováním nezkrátila.
Iluze lokální správnosti
Každá vygenerovaná funkce je syntakticky správná a projde svým unit testem. To nezaručuje nic o celku. Systém složený z tisíců „správných“ dílků může kolabovat na nečekaných interakcích mezi nimi: v bezpečnosti, ve výkonu, v datech. Architektura se negeneruje po funkcích. Někdo ji musí držet v hlavě.
Co se mění v roli inženýra
Psaní syntaxe ztrácí hodnotu. Zůstává to, co model sám neudělá:
- Porozumět doméně a tomu, co klient opravdu potřebuje. Často něco jiného, než co říká.
- Napsat hranice: pravidla, testovací scénáře, bezpečnostní politiky, architektonické meze, ve kterých se agenti smějí pohybovat.
- Garantovat, že celek funguje. Ne že jednotlivé kusy prošly.
- Rozhodnout, co se vůbec nemá dělat. S AI bude kódu řádově víc a každý řádek je budoucí náklad na údržbu a bezpečnostní riziko.
Co to znamená pro vás jako zadavatele
Dodavatel, který prodává rychlost generování, prodává tu levnější část. Ptejte se, kdo u vás drží architekturu, kdo píše testy proti byznysovým pravidlům a kdo řekne, že funkce nedává smysl. My AI používáme naplno. Rozhodování a odpovědnost jsme strojům nepředali a nepředáme.
„Lidstvo není připraveno přijmout veškerý software, který umí strojově generovat. O to důležitější je dělat jen to, co má smysl.“
Kvalita a udržitelnost software ho zlevňují. I s AI.
Drahé vystřízlivění
Vývoj, který na začátku ušetřil 30 % času rychlým generováním, zaplatí násobky této úspory o rok či dva později. Při údržbě, při rozšiřování, při prvním bezpečnostním incidentu. Čekáme vlnu kompletních přepisů: projekty postavené narychlo dorazí do stavu, kdy je levnější kódovou bázi zahodit než ji dál udržovat. „AI přepis za třetinu ceny“ je jen novější legacy systém.
Jevonsův paradox technického dluhu
Když je výroba kódu levnější, nevzniká ho méně. Vzniká ho víc. Týmy ušetřený čas nepoužijí na splácení dluhu, ale na rychlejší přidávání funkcí. Dluh roste rychleji než dřív. Jediná obrana je disciplína, která nezávisí na tempu: testy, review, minimalismus.
Co dělá software trvanlivým
- Málo závislostí. Nejtrvanlivější kód nemá zbytečné vrstvy a tisíce knihoven. Čím méně frameworků, tím méně hnití při změnách okolí.
- Jádro oddělené od rozhraní. UI i AI modely se mění rychle. Deterministická byznysová logika za stabilním API zůstane, i když uživatel přijde hlasem nebo agentem.
- Spustitelná specifikace. Striktní sada testů proti byznysovým pravidlům a typové hranice. Pak může model pod kapotou kód průběžně modernizovat, aniž rozbije funkčnost.
- Determinismus tam, kde záleží na přesnosti. Finance, bezpečnost, transakce. Rozhoduje kód, ne odhadující model.
Jak to děláme u nás
Testy od prvního dne, na každém projektu. Review každého řádku dvěma lidmi, včetně vygenerovaného. Minimum technologií, a jen ty s perspektivou. Kód píšeme tak, aby ho pochopil kdokoli nový. Co se škrtá, když dochází rozpočet: rozsah. Nikdy kvalita.
„Jestli říkáte, že jsou dnes testy důležitější než dříve, říkáte, že dnešnímu kódu méně věříte.“
Nekupujte appky bez zdrojáku. Stejně jako nekupujete domy bez cihel.
Jak to obvykle dopadne
Zadavatel si po dvou letech provozu přečte smlouvu a zjistí, že mu zdrojové kódy nepatří. Zaplatil vývoj produktu, který vlastní dodavatel. Každá změna jde přes něj, za jeho cenu, v jeho termínu. Upgrade frameworku podle dokumentace na třicet minut je nabízen jako měsíční projekt pro tři vývojáře, projektového manažera a testera. Klient je rukojmí.
Co znamená software opravdu vlastnit
- Výhradní licence na kód, nebo přímo vlastnictví. Ve smlouvě, ne v příslibu.
- Repozitář, build, infrastruktura a přístupy ve vašich rukou. Ne na účtu dodavatele.
- Kód, který pochopí kdokoli nový: člen týmu, jiný dodavatel, konkurence.
- Minimum technologií, žádný proprietární framework dodavatele, bez kterého se nedá nic spustit.
- Možnost převzít vývoj in-house kdykoli a smlouvu vypovědět.
Varianta 2026: zdroják máte, ale nikdo mu nerozumí
Nová podoba stejného problému. Aplikaci jste si vygenerovali nebo ji vygeneroval někdo za víkend. Zdrojové kódy máte. Jenže nikdo neví, co dělají, nikdo za ně neručí a bezpečnost ani compliance nikdo neřešil. Vlastnictví bez porozumění je jen papír. Proto u převzatých aplikací začínáme testy, které zafixují chování, a teprve pak měníme.
Jak to děláme u nás
Zdroják klientům vždy licencujeme. Píšeme ho tak, aby jej pochopil kdokoli nový. Minimalizujeme počet použitých technologií a volíme ty s perspektivou. Není větší radost než vidět kolegu z branže, který rychle porozumí, jak věc funguje, a software, který běží řadu let.
„Relevantní je pro mě dodavatel, který myslí za mě, a ne ten, co mě chce nachytat.“
Další krok
Chcete to probrat nad vaším projektem?
Inženýr odpoví do dne. Do týdne máte poctivý pohled na rozsah, riziko a cenu.